Židovský skauting je dosud neprozkoumaným a málo popsaným fenoménem. Českoslovenští prvorepublikoví židovští skauti a členové sionistických mládežnických hnutí působili na stovkách míst v celém tehdejším státě (tj. v historických českých zemích a na Slovensku a Podkarpatské Rusi) a přesto o nich dodnes téměř nic nevíme.
Jednotlivé organizace židovských skautů, tj. Tchelet Lavan (někdejší Blau-Weiss), Hašomer Kadimah, Hašomer Hacair, Makabi Hacair, Bnei Akiva, Brit Trumpeldor, Brit Masada, Sbor židovských junáků-skautů, El Al a Hacofe se až na výjimky začlenily do dvou největších čs. skautských celků, Svazu skautů a skautek RČS a Federace čs. skautů. Pracovaly ale také židovské skautské oddíly přímo registrované ve Svazu.
Kromě klasického skautského programu měly židovské organizace něco navíc: sionistickou výchovu, jako nutný předpoklad pro přesídlení některých svých členů do Palestiny. Jedná se o sociologicky výrazný fenomén, kterému je třeba věnovat pozornost, protože poprvé byl skauting brán jako širší základna vhodná pro uskutečnění i jiných, než jen výchovných cílů.
Židovští skauti a sionističtí činovníci zaplatili během druhé světové války strašlivou cenu. Obrovské množství jich zahynulo v nacistických koncentračních táborech a zůstalo jen málo z nich, kteří o své činnosti mohli podat svědectví. Většina těch, kteří přežili, odešla v mezidobí 1945-1949 do Izraele.
Židovský skauting právem byl a zůstal součástí globálních dějin skautingu československého a příběh celého tohoto hnutí stejně jako „malé osobní dějiny“ jednotlivců nepotvrzují teorii o Židech jako ovcích jdoucích na porážku. Naopak: jsou dokladem životnosti idejí, ve kterých židovští sionističtí skauti vyrůstali a se kterými se identifikovali. Stát Izrael, na jehož vzniku se podíleli, je toho důkazem.
Jewish scouting is so far an unexplored phenomenon that has been only little described. Czechoslovak Jewish scouts and memberst of the Zionist youth movements of the First Republic were active in hundreds of places across what was then the Czechoslovak state (that is historical Czech Lands, Slovakia and Carpathian Ruthenia). In spite of this fact almost nothing is known about them today.
Jewish scout organizations, namely Tchelet Lavan (former Blau-Weiss), Hashomer Kadimah, Hashomer Hatzair, Maccabi Hatzair, Bnei Akiva, Brit Trumpeldor, Brit Masada, Group of Jewish Scouts and Guides, El Al movement and Hatzofe were incorporated, with only few exceptions, into two largest Czechoslovak scout bodies, Association of Scouts and Guides of the Czechoslovak Republic and Federation of Czechoslovak Scouts. There were also Jewish scout groups registered directly with the Association.
In addition to usual scout programme the Jewish organizations had something more: Zionist education as a necessary prerequisite of the resettlement of some of its members to Palestine. This is a phenomenon significant from a sociological view, which deserves attention. This was the first time scouting was also regarded as a broad basis for achieving goals other than educational ones.
Jewish scouts and Zionist functionaries paid a terrible price during World War II. Large numbers of them perished in Nazi concentration camps and only few of them remained to be able to bear testimony of their activities. The majority of those that had survived left for Israel between 1945 and 1949.
By every right, Jewish scouting was and remained part of the global history of Czechoslovak scouting. It is up to us to provide to others as much information as possible not least for the fact that the story of the entire movement itself as well as “little personal histories” of individual members do not support the theory of Jews being like lambs on their way to be slaughtered. Right to the contrary: they testify to viability of those ideas in which Jewish Zionist scouts were brought up and which they identified with. The State of Israel in whose founding they took part is a proof of that.
Jitka Radkovičová - Tiki
© 2021 - 2024created by Garoshi Administrace